Pravěká strava

Přínos paleostravovania v kontextu mýtů o našem jídelníčku.

Zdroj: www.gnm-webnode.sk

Překlad proveden překladačem google

Stravování jako součást  prevence, případně léčby onemocnění byl vždy diskutovaným  momentem mezi odborníky a generoval desítky často protirečiacich  rad o tom, co se má jíst, s čím se má jíst a dokonce v jakém poměru. Cílem tohoto článku je představit pojem pravěké stravy, vyjasnit jisté mýty a dát je do náležitého kontextu. Pravěká strava  je v našich zeměpisných šířkách poměrně nepoznaný pojem, ve srovnání s dělenou stravou, vegastravou, nebo makrobiotiku je v očích  veřejnosti v dětských plenkách.  Před puštěním se do práce je na místě konstatovat, že výběr jídla je výsostný svobodná volba každého z nás a předkládané argumenty ve prospěch Paleo is IN ... má jen podnítit uvažování svobodných jedinců  v staronovým směru. Tyto rady nereagují duchovní rozměr toho nebo tamtoho přístupu ke stravování.

Klíčové  problémy v souvislosti se stravou se vždy točily kolem míry gastronomického zážitku, vlivu na váhu a efektu na zdravotní stav jedince.  Dlouhotrvající stravovací boj  "kompetentních" např. s cholesterolem (přípravky na snížení cholesterolu jsou v top 5 kdyz nejprodávanějších  farmaproduktov na světě) se ukázal jako zbytečný křik do lesa bez efektu, čehož důkazem jsou mj. i následující fakta:

• mezi srdečním infarktem a hladinou  cholesterolu, resp. stavem cév niet přímé vědecky ověřené  kauzální provázanosti,
• skupiny užívající přípravky na snížení cholesterolu nezaznamenali ve výzkumu lepší výsledky než placebo "léčení" pacienti
• zvýšený cholesterol je po 50 věku života dokonce ochranný faktor pro jedince
• nadměrné snížení cholesterolu má negativní vliv na funkci mozku i jiné tělesné funkce

V současnosti se jako primární příčina  zdravotních potíží a civilizačních chorob mj. jeví metabolický syndrom as ní související inzulínová rezistence. Nadměrný příjem rafinovaných cukrů a  snadno vstřebatelných sacharidů v naší stravě (cukr, obilí, rýže, brambory atd..) způsobují neustále výkyvy krevního cukru, což má za následek neschopnost přijímat velké dávky cukru buňkami (rezistence buněk vůči inzulínu), což tělo následně řeší konstantním "přeposláním" cukrů do tukových zásob člověka (proto se přibírá). Že  vysoké dávkování sacharidů ve stravě neustává, slinivka postupně reaguje navyšováním hladiny inzuliny, což  následně rezultuje do diabetu 2 typu. Právě narůstající tzv.. viscerální tukové ložiska kolem orgánů a střev se postupně formují do endokrinního "orgánu" tvořícího skryté zánětlivé faktory v těle člověka. Kromě této neplechy se člověk skrze stravu "dorážet" i cizorodými  bílkovinami (lektinů, mléčné bílkoviny, lepek), které jsou prokazatelně za vznikem mnoha autoimunitních procesů  v těle. Jejich podstatou vlivu je zapříčinění "propustnosti" střevní sliznice způsobené cizorodými bílkovinami, což následně vede do obranného "útoku" našeho imunitního systému proti tkáním těla, které histologicky připomínají molekulární povahu absorbované cizorodé bílkoviny (Crohnova choroba, onemocnění štítné žlázy atd..). I taková je daň za jídla, na které jsme se po přechodu na zemědělství (původně jsme se stravovali jako lovci, sběratelé plodů) evolučně neadaptovali.

Za honbou po štíhlé linii již mnozí fanoušci  diet nešťastně kroutili nad tzv.. jojo efektem, když si pěkně dobrali původně těžce shozená kila. Je to však  logická reakce organismu. Diety byly vždy totiž nepochopením fungování těla, v živinách okresaná dieta mnohdy  způsobovala jednostrannou výživu  pro jedince, nevyvážený a poddimenzovaný příjem všech potřebných živin, následně způsobil  to, že  tělo si všechno "dožene", když se upustí od neoblíbené diety. Jak tomu předejít? Jak si zajistit přiměřenou postavu a adekvátně zdraví? Jako  vědecky podložních alternativy se jevily např. středomořská nebo tzv.. ornish dieta. V čem je jejich výjimečnost? Dostaneme se  tomu ...! Jiní zkoušejí vegetariánství, dělenou stravu,  PH zázrak Dr. Younga, stravu dle krevních skupin. Problémem  mnoha trendových stravovacích "návratů" soudobého člověka do minulosti je také v tom, že  se jejich kořeny (strava našich "předků") datují max. pár stovek, možná tisíciletí  dozadu, nebo jen  1 kritérium velebí  jako rozhodovací moment pro tu nebo tamtu formu potravy (PH zázrak).

 Skutečný zlom však totiž  v evolučním stravování nastal mnohem dříve cca. před  8-10 000 lety, kdy se z titulu přechodu  na zemědělství dostaly na náš talíř nové "dobroty" prekopajúc dosavadní pyramidu stravování. Nastal boom obilovin, mléčných výrobků, novodobých zeleninových skvostů (luštěniny). A tam je zakopaný pes-)

To na čem staví paleolitických strava  je výzkum a výsledky pozitivního vlivu stravování 240 přírodních národů, jejichž jídelníček je cca.  40-50% rostlinného složení a 60-50% živočišného, přičemž v jejich řadách je velmi nízká úroveň civilizačních chorob. Druhým momentem je přechod lidstva na zemědělství cca. před 10 000 lety, což přineslo do našeho jídelníčku  mj. konstantní vysoký příjem kalorií, potraviny nového typu, jídla s vysokým glykemickým indexem, přičemž za 500 generací se na nové "dobroty"  člověk (lidský  genom se změnil jen nepatrně) nedokázal vhodně adaptovat.

V našem jídelníčku se obecně  objevuje velmi mnoho mýtů, které nikdy nebyly  vědecky potvrzeny, spíše se argumenty účelově přizpůsobovaly zájmům potravináskeho průmyslu a snaze zpeněžit tu nebo jinou pochutinu s proklamovaným pozitivy. Rozmenme si to na drobné-)  V současnosti vlivem nadměrného příjmu snadno vstřebatelných sacharidů přichází k permanentnímu přetěžování  slinivky,  což mj. rezultuje do  stavů chronické únavy, zároveň naše jídlo je ochuzeno o cenné zdroje Omega 3 mastných kyselin jsou klíčovou složku mozku i buněčných membrán (dokonce jejich nedostatek ovlivňující negativně na  nervové poruchy a deprese).  Mezi rozšířené mýty patří např. i škodlivost vajec (nevztahuje se na alergiky na tutu složku), kde se potvrdilo, že vajíčka jednak neovlivňují hladinu cholesterolu, navíc z pohledu živin jsou plnohodnotnou potravou.  Oblíbenost sóji jako hitu zdravé životosprávy, na straně druhé, naráží na skutečnost, že  potravinářským průmyslem zpracována sója je na míle vzdálená sóji konzumované v Asii, kde se až půl roku trvající fermentací zbavují škodlivých složek dané plodiny. Na doplnění slouží, že sója je v syrovém stavu jedovatá, zároveň obsahuje vysokou dávku estrogenu, lektinů a mj. působí nepříznivě na fungování štítné žlázy. Její konzumace z pohledu kalorií, oproti zažitým představám u Evropanů, nepredsatvuje více než 2%  ani v tradiční japonské kuchyni. Ta je totiž zaměřena primárně na mořské plody a kvantum zeleniny a ovoce. Ani rýže ne na východě tak IN jak se to předpokládá. V médiích prezentování "zdraví" jedlíci rýže  nejsou štíhlí a zdraví, ale  výrazně podvyživení.  Dalším mýtem v stravování je i  nenahraditelnost mléčných výrobků.  Mléko (podobná kalorická dávka špenátu jako mléka obsahuje paradoxně výrazně více vápníku) je šité jako potravina pro kojence a to jen v podobě mateřského! "Standardní" mléko (výrobky z něj) překyseluje a tím paradoxně vápník z kostí  vyplavuje, zahlieňuje střeva, v neposlední řadě mléčný cukr pro  lidi po ukončení  kojení je nezpracovatelný, totéž platí pro mléčnou bílkovinu. Mléčné výrobky (tvrdé sýry  jsou výjimkou) zároveň přispívají k silnému nárůstu inzulinové reakce, proto  jejich konzumace dodatečně  přispívá k vytvoření metabolického syndromu (nadváha a zánětlivé faktory v těle).

Pro srovnání, ty  stravovací směry, které upřednostňují "vega" styl  v mnoha aspektech dopadů na zdraví skončily na tom lépe než "západní formy stravování." Je však nutno k tomu dodat, že  většinou se porovnávala  vegetariánská strava se západním "všehožerstvom" a ne s tady prezentovanými paleoprincípami, resp. povědomí  v kontextu zdraví je u "Vegacom"  vždy mnohem vyšší než u standardních jedlíků západního světa. Z toho vyplývá, že na pozitivní výsledky v udržení zdraví v průzkumech měl dopad i životní styl účastníků průzkumu a nejen jejich typ stravy. Paradoxně jen při kardiovaskulárních chorobách je vega strava  jednoznačným ochranným  faktorem pro její konzumenty, v ostatních případech výhody nebyly překvapivě  až tak evidentní. To co se jí nedá vytknout je přísun vlákniny, vitamínů a relativně nízký kalorický příjem (hlavně u vitarian) Dalším hitem dnešní doby je stravování podle krevních skupin, za kterým stojí jméno pana  DAdoma, což je v skutku vědeckým bludem přinejmenším z 2 důvodů: 1 : krevní skupiny a jejich vznik se datuje mnohem dříve než pár desítek ticíc let, jak se to tvrdí, 2. jejich vznik nemá příčinnou souvislost se změnami ve stravování během historie člověka. Její plošná "účinnost" spočívá primárně ve faktu, že pan ohlednû  "0" kám (krevní skupina), jejichž je v populaci většina, doporučuje stravu podobnou Paleo ....., nuže a ostaní mají snad smůlu-))

PH zázrak, jako další přístup ke stravování, pana Dr.. Younga se rozkvétá v posledních pár letech a honí vodu především do řad vitarian. Jeho princip  je založen na jediném rozhodujícím kritériu a to, zda potrava má, nebo nemá zásadité PH. Pro zájemce je třeba zmínit, že přírodní národy (nejsou vegetariánské) netrpí překyselením jednak z titulu pravidelného pohybu (v průměru 12 km chůze denně) i proto, že paleostrava udržuje element zásaditosti a kyselosti skrze volené potraviny celou dobu v rovnováze!

 Na čem se tedy zakládá úspěšnost paleostravy?? Zaprvé nepředstavuje dietu, ale životní styl a přístup k stravování reflektující výběr potravin, které náš trávicí trakt za pár milionů let, když jsme žili jako lovci-sběratelé plodů, adaptoval.  Jejím základem je "imitace" paleopomerov na způsob 21. století a dosažení  takových zdravotních parametrů, jakými se umí pochlubit jen přírodní národy.  V této souvislosti bych však ještě  doplnil, že kvalita současných složek (rostlinné i živočišné produkty) potravin jsou v nezáviděníhodné stavu pro jejich obecnou úroveň kontaminace a nízký obsah živin. Při  kvalitních ingrediencích v paleostrave v zájmu úspěšnosti  a pozitivního dopadu na zdraví se předpokládají následující pravidla spočívající hlavně ve vyloučeni:

• obilovin  (kromě  lepkem nekonataminovaného oves)
• snadno vstřebatelných sacharidů (rýže, těstoviny, kukuřice, proso, cukr, fruktóza atd..)
• luštěnin (i arašídů, brambor i sóji)
• resp. mléčných výrobků (kromě tvrdého sýra)

Proč? právě tyto potraviny?

Prvním negativním článkem současné stravy  je její nadmený obsah obilovin (na stovky způsobů). "Chléb náš každodenní" se stal pro nás takovou Nespornou potravou, že vynechat jej se nám zdá  doslova jako hřích.  Zpochybňování zdravého dopadů obilovin je však možné pojmout na několika línách. Vysoký glykemický index daných obilných jídel představuje přetěžování slinivky, obsah fitátov (platí i pro celozrnné varianty) se podílí na tom, že se primárně B-čkovou vitaminy nedokáží v těle adekvátně  vstřebat a opouštějí nás vylučovacím traktem. Jejich největší hrozbou je však  obsah lepku, který  mj. způsobuje propustnost  střevní sliznice a tím přispívá k celé řadě autoimunitních a zánětlivých procesů v těle. Dokud celiakie (alergická zánětlivá reakce střeva na lepek) představuje onemocnění pouze cca. 1-2% celkové populace a lékaři ji spojují hlavně s trávicími obtížemi, je překvapující (najsenzitívnejšie testy na protilátky proti gliadinu jsou stolice), že u 40-50% obyvatel lze detektovat negativní citlivějším na daný prvek, o vstebateľnosti na úrovni méně než 40% ani nemluvě. Gluten jako nebezpečný článek v našem potravinovém řetězci  se "objevil" (detektovat se) po druhé světové válce, kdy v mnoha evropských zemích došlo k výpadku dodávek chleba, což mělo za pozitivní efekt nápravu stavu u mnoha lidí chronicky trpících na střevní potíže a průjmy. Tomu se říká štěstí v neštěstí-) V současnosti se gluten (lepek) podepisuje přímo nebo nepřímo pod vznik až  150 onemocnění: od sklerodermie, atopického ekzému, lupusu, problémů se štítnou žlázou, osteoporózou, depresemi  i neplodnosti, dokonce roztroušené sklerózy. Jeho přítomnost se dokonce potvrdila i v mnoha přípravcích používaných širokou veřejností: Advil, měkko, aspirin Bayer, aspirin Protect, ibuprofen, Voltaren, paracetamol. Zrádnost  vlivu obilovin mnohdy zjistíte až když je úplně vyloučíte ze své stravy! Podepisují se totiž i pod výskyt např. refluxu, který se  překvapivě váže k nízké tvorbě žaludeční kyseliny a slabé schopnosti tráveno  velké množství jednoduchých cukrů.

U mléka a jeho negativního vlivu je zakopaný pes, kromě uvedených, i v tzv.. insulinu growing faktoru, který podobně jako lektinů v luštěninách, (iv bramborách, arašídy, sóji, nezralé rajčeti, nezralém lilku, nezralé paprice) způsobuje nárůst inzulínové reakce pankresu. Na trávení mléčného cukru (laktázy) jsou z pohledu výzkumů v současnosti adaptovány jen (pastevecký národy) kaukazké národy, ale nic to nenapovídá o neschopnosti vstřebávat  mléčnou bílkovinu. Přitom IGF je  také v přímém spojení s nadměrnou rozdělením buněk v těle, má prepojitosť s výskytem dětské cukrovky a na závěr z pohledu vlivu vápníku na tvrdost kostí je mléko jen marketingovou vlajkovou lodí bez kapitána-))

Jak náhrada mléka se častokrát lidem nabízí sója a její různé variace. Kromě její výše uvedených negativ je hodné zmínky, že sója obsahuje fitáty bránící střevu při  vstřebání železa, kalcia, jódu a zinku. V sóji je překvapivě  20-100 násobek více  manganu než v mateřském mléce ...  A přitom je to ten jediný minerál v celé řadě potřebných, který se v sojových náhradách pro kojence s  lehkostí vstřebá. I jemu (nadměrné dávky manganu) se připisují mj. potíže s učením u malých dětí. Potravinářské firmy tento negativní vliv sóji na (ne) vstřebání minerálů (a obsah  fytoestrogenů) obešli natisknutím kojeneckých produktů velkým množstvím minerálních prvků, které se i tak těžko vstřebají pro silný účinek sóji. 

Jako mírný tematický odklon k užívací kávy bych jen dodal, že 5 a více šálků kvalitní kávy denně je z pohledu výzkumů ochranným faktorem před vznikem vysokého krevního tlaku, dokonce o 50% snižuje pravděpodobnost srdečního infarktu, o 24% výskyt  diabetu 2 typu, 1 -3 šálky  kávy denně snižuje o 35%  pravděpodobnost výskytu  rakoviny prsu, při 6 šálcích  až o 69% -))

A teď pár slovy o lektinu. Jde o součást především těch rostlin, které jsme si přidali do jídelníčku příchodem zemědělství.  Luštěniny jejich obsahují ve velkém množství, jsou součástí i obilovin, sóji, brambor, rajčat, arašídů.  Pro člověka je lektin absolutně nestravitelná bílkovina, jed způsobující  prosakování střeva, tím vznik zánětů v těle, zároveň se v těle vedle orgánů s vnitřní sekrecí akumuluje a může imitovat dopady určitých hormonů. Z biologického pohledu lektinů slouží jako zbraně rostlin  proti bylinžravcom. Hlavně u zrn, pokud nejsou po konzumaci pro zvíře stravitelné, tak se v střevě  nevsterbú, opouštějí zvíře přes stolici, čímž zvíře napomáhá k "zasetí" a záchraně rostlinného druhu.  Lektin mj.  způsobují výkyvy inzulinu, jsou nejaktivnější v pankreatu, ledvinách, svalech , brzlíku člověka. Podobně negativně působí  i saponiny v rajčatech, paprikách, lilku, ale v zralé a povařené povaze se ukázaly na člověka bez negativního efektu. Dokonce se v střevě rajčata vážou na tom místě jako lepek z  obilovin, čímž tvoří skrytou ochranu před pšeničnou bílkovinou! V bramborách obsažené saponiny: alfa kakonín a solanin jsou jedovaté (platí to i pro kukuřici), proto jejich  příjem měl být   každým zvážen!

Tak  co by se tedy mělo jíst  vlastně? Cokoliv až na "tabu" potraviny! Např. ořechy bohaté na Omega 3 mastné kyseliny a minerály. Lněné semínko, paraořechy (pozor na předávkování selenem). K přípravě jídel by se měl obecně používat olivový olej (1:1 poměr omega 3 a 6), živočišná mast nebo kokosový tuk působící pozitivně např. při pálení žáhy, helicobaktere pilory.  Je dalším mýtem v pořadí, že je to právě  maso, z čeho se přibírá. Jsou to totiž hlavně přílohy k masu (sacharidy), které tak činí. Proto jsme svědky iu "zdravě žijících"  vegetariány (chlebožrútov)  nadváhy nebo časté cukrovky. Nezmyslený boj proti cholesterolu skrze omezování masa byl nepochopení toho, že jeho nedostatek  je za vznikem mnoha  neurologických obtíží, dokonce nahánění ideálu v podobě hubnutí rezultuje po ztrátě jistého procenta podkožního tuku u mnoha žen až do neplodnosti. Jako prevence proti rakovině se často doporučuje vynechání masa. Zde je však opět hodné zmínit, že není maso jako maso! Průmyslově zpracované maso a jeho konzumace není součástí paleostravy a nedoporučuje se!! Mnohem více při boji proti rakovině by se mělo dbát na fakt poddimenzovanosti populace vitaminem D.  Omezování  masa jako "terapie" např. při diagnóze  dny je dalším nepochopením faktu, že problém  při dané diagnóze nepředstavuje  úroveň kyseliny močové v těle,  ale  zdržování vody ledvinami. A tam je příčina jinde-)

K sladostiam pokud "osladzovaniu našeho života" pár větami následující: "není všechno zdravé, co je bio = přírodní!!" Takto zní klíčový výrok!  Cukr ve všeobecnoti zná lidstvo cca.  500 let, což je jen kapkou v moři historie! Melasa, hnědý cukr a ani třtinový cukr není o nic lepší než kolegyně v podobě rafinovaného bílého cukru.  Med jako  takový představuje v umírněné podobě schůdný kompromis navzdory svému vysokému glykemickému  indexu. Fruktóza propagována v řadách diabetiky sice má nízký GI, přesto přispívá k inzulinové rezistenci a není vhodnou alternativou. Její masová  propagace  průmyslem souvisí s levnými vstupy v podobě dostupného  kukuřičného škrobu.  Takto se  v řadě "sladkostí" diskvalifikují i  100% ovocné šťávy, protože jejich konzumace bez vlákniny způsobuje silnou inzulínovou reakci. K umělým sladidlům typu aspartam snad není, co dodat. Aspartam  skládá z    50% asparginovej kyseliny, 40% fenalininu, 10% methanolem.  Z  výše kyseliny  u  60 kg člověka je dovolen příjem 2400 mg, jinak způsobuje intoxikaci organismu. Pro laiky  důležitá informace, 1 litr dietního drinku obsahuje v průměru  600 mg v sobě!!  Dalším  jedem v jeho konzistenci je fenalinín způsobující   fenilketuneuria, pokud člověku  chybí enzym na jeho zpracování. Methanol je v pořadí další    nervový jed a doslov nevyžaduje. Ať se každý rozhodne sám!

Jako vhodná náhrada poslouží  stevia  nebo xylitol (GI  12), který se v tenkém střevě vstřebá jen z 25-50%, zároveň v střevě snižuje PH, čímž přispívá k dělbě a tvorbě  bifida a laktobacilů. Pro ty, kteří jej ještě nezkoušeli malá poznámka, že během adaptace na cukr, látka může dočasně způsobovat plynatost a  řidší stolici, proto jeho dávkování je nutné navyšovat jen postupně.

Přechod na paleolitických stravu má za cíl přizpůsobit stravování  podmínkám, na které se náš trávicí trakt adaptoval během milionů let. Její principy spočívají v eliminaci cizorodých bílkovin a jednoduchých cukrů a důraz se klade na vysoký příjem zeleniny, ovoce, libového masa, ryb obsahující Omega 3 mastných kyselin, zároveň se doporučuje náležitá fyzická aktivita a příjem vitaminu D. Tento přístup zajistí:

• zdravé střevo jako předpoklad dobré imunity
• eliminaci zánětů v těle člověka skrze stravu
• nepřetěžování trávicího traktu, primárně slinivky břišní
• vyvážené PH a acidobazickou rovnováhu v těle
• adekvátní vstřebatelnost všech potřebných minerálů a vitamínů
• zdravý a pevný pohybový aparát
• nízký kalorický příjem a  nízká hladina cukru v krvi aktivující "šetrný gen" s pozitivním  vlivem na zpomalování stárnutí

Takže přátelé ....  Do snězení!!